Její životní cestu zcela změnil Island. Stejně jako její babičce a matce. Celý příběh přitom začal v Českých Budějovicích a v mlýně u Boršova nad Vltavou, kde stojí továrna Zátkovy těstoviny.
Kristina Sigurdssonová je ze slavného jihočeského rodu Zátků. Její prapradědeček Hynek Zátka byl významný politik a podnikatel. A neméně se proslavili i jeho synové. Dnes je nejznámější politik August Zátka, Ferdinand podnikal v potravinářství, stejně jako pradědeček Kristiny Dobroslav Zátka, který v roce 1884 spolu s bratrem Vlastimilem zahájil v mlýně u Boršova výrobu těstovin a založil monopol Bratři Zátkové.
Dobroslav Zátka zažil zlatý věk a pád monarchie, první republiku i německou okupaci. Zemřel necelé dva roky před nástupem komunistů, kteří definitivně zničili vše, co Zátkové na jihu Čech vybudovali.
V jeho bytě ve Skuherského ulici dnes žije pravnučka Kristina Sigurdssonová. V obýváku visí velká fotografie Dobroslava a jeho ženy Růženy z třicátých let. I další místa zdobí snímky významných osobností rodu.
„Dobroslavovi bratři zemřeli velmi brzy a on na celé podnikání zbyl sám. August se věnoval jen politice. Byl úžasný, pořád rodinný podnik rozvíjel. V roce 1920 předal vedení všech závodů synu Miroslavovi. Když dokončili modernizaci mlýna v Březí u Boršova, tak jim všechen majetek zabavili Němci. Prababičce neváhali strhnout i prsteny z rukou a tři dny rabovali v domech. Potom přišli komunisti, kteří zkázu dokončili. Celá rodina Zátků se rozprchla po světě. Po roce 1989 už se nepodařilo na podnikatelskou slávu navázat,“ líčí 69letá Kristina Sigurdssonová.
Islandské zážitky
Rod ZátkůHistorie rodu spadá do 17. století. V roce 1813 se Matouš a Markéta Zátkovi přestěhovali z Velešína do Českých Budějovic. Jejich syn Hynek Zátka zde založil obchod se solí, věnoval se i produktům z mouky. U Boršova nad Vltavou postavil první strojní mlýn na jihu Čech. Jeho synové Vlastimil a Dobroslav zde zahájili výrobu sodovek a limonád, v roce 1884 podnik rozšířili o první továrnu ve střední Evropě na těstoviny, která funguje dodnes. Dnes je nejznámějším členem rodu politik August Zátka, vůdce budějovických Čechů na přelomu 19. a 20. století, po kterém je ve městě pojmenováno nespočet míst. Potomci Zátků žijí po celém světě. |
Její babička Libuše, dcera Dobroslava a Růženy, byla jednou z prvních českých žen, která procestovala Island. Na exotický ostrov se vypravila v roce 1926 na svatební cestu se svým druhým manželem Zdeňkem Pichou, správcem schwarzenberského majetku. Popis jejich putování tvoří část knihy Cesta vedla na Island, kterou Kristina Sigurdssonová nyní podruhé vlastním nákladem vydala.
Syrovou krajinu projeli novomanželé z velké části na tamních malých koních. „Drazí Boubeláčkové, píši vám každý den o tom, co na Islandu prožíváme. Sedím na voňavé louce uprostřed islandských květin, soleyar jim říkají. Můj koník je ocelově šedý, silný a má bujnou hřívu, říkám mu Chundeláček. Po obědě jsme klusali močálovitou krajinou,“ psala v dopise svým třem dětem – Naděždě, matce Kristiny, Vladimírovi a Petrovi. Tito dva bratři o jedenáct let později tragicky zemřeli v Alpách po pádu laviny.
Island ovlivnil Libušin život znovu po druhé světové válce. Její dcera Naděžda se totiž provdala za obchodního delegáta islandské vlády Magnúse Sigurdssona. Na ostrově prožila kus života, Libuše se tam později za dcerou přestěhovala a je pochovaná v Reykjavíku. Naděžda Sigurdssonová zemřela v bytě ve Skuherského ulici v říjnu 2015 ve věku 97 let.
Kristina Sigurdssonová před pár dny vydala vlastním nákladem druhé vydání knihy o své matce a babičce.
„Hned po pádu komunismu se maminka vrátila do své milované vlasti. Moc ji mrzelo, že rodina byla roztroušena po republice a v cizině a že už žádný člen rodiny mimo ni nežije v Českých Budějovicích. Z toho důvodu byl po restituci prodán mlýn v Březí, budova Zelená ratolest, Zátkova vila na Husově třídě i Zátkův dům v Krajinské ulici. Kdyby byla maminka tehdy mladší, dopadlo by to jinak. Měla v sobě ten zátkovský podnikatelský živel a byla velmi pracovitá,“ líčí Kristina Sigurdssonová.
Ona sama se sice narodila v Čechách, ale dětství a mládí prožila s rodiči v Hamburku, na Islandu a v Bruselu. V roce 1971 se provdala za Michela Czetwertýnského, polského knížete a belgického diplomata, který pochází ze slavné šlechtické rodiny. Její kořeny sahají až k bájnému Rurikovi, vládci Novgorodu a zakladateli nejstarší ruské panovnické dynastie Rurikovců.
Dalajláma učil děti o buddhismu
Kristina, která sňatkem získala titul kněžna, zamířila po boku manžela nejprve do Brazílie. Postupně je čekal pracovní pobyt v deseti zemích. Nejraději vzpomíná na Indii, kde žili i s dětmi v 80. letech.
Kniha Cesta vedla na IslandKnížku napsala Naděžda Sigurdssonová v roce 1997. Líčí v ní příběh matky Libuše a části rodiny Zátků. Nyní Kristina Sigurdssonová připravila druhé, rozšířené vydání, které vydala vlastním nákladem. Je v něm i podrobný rodokmen rodiny Zátků. Doplnila ho doslovem. Plánuje sepsat i svůj příběh po boku diplomata v desateru cizích zemí. Kniha je k sehnání v Komorní galerii U Schelů. |
„Bydleli jsme v krásném velkém domě, kde jsme měli deset služebných. V Indii může každý vykonávat jen jednu činnost, bylo to rozdělené podle kast. Měli jsme muslimského kuchaře, sikhského krejčího i tibetského komorníka. Díky bohu za něj, on jako buddhista všechny národnosti a náboženství v domě dával dohromady,“ vypráví.
Toužila se stát investigativní žurnalistkou, ale jako žena diplomata nesměla pracovat. V té době byla Indie uzavřena veškerému dovozu. „Byly tam jenom dvě značky indických aut. Právě se vrátila k moci Indira Gándhíová, její předchůdce úplně zakázal alkohol. Kdo si ho chtěl pořídit, musel jít k lékaři, který mu vystavil potvrzení, že je alkoholik, aby si ho mohl koupit,“ líčí.
Z nespočtu zážitků vyčnívá například setkání s dalajlámou. „Mým synům, kterým bylo tři a pět let, dal první učení o buddhismu,“ vypráví. Následoval Bangladéš, Barma, Belgie, Nigérie, Bejrút a znovu Brazílie.
Po listopadu 1989 začala s matkou stále častěji jezdit do Čech. Po rozvodu s manželem Michelem tráví hodně času v Budějovicích. Jinak stále létá po celém světě. „Syn Alex, který je kurátorem a digitálním umělcem, žije v New Yorku. Pracuje pro velké firmy, jako Nike nebo Google. Druhý syn Tinko je fotograf v brazilském Sao Paulu. Publikoval ve Vanity Fair i Vogue. Jezdím za nimi, ale i do svého bytu v Bruselu a za částí rodiny na Island.“
V posledních letech ji mrzí vývoj v Česku. „Jsou tu jisté struktury, které táhnou Českou republiku na Východ, i když jsme země ve středu Evropy a historicky spjatá spíš se Západem,“ přemýšlí.
Procestovala celý svět, ale stále hledá svůj domov. Přiznává, že je jí nejlépe právě v Budějovicích. „Nejvíce přátel mám na Islandu. Ale uvědomila jsem si, že duchovní klid zažívám při mši v katedrále svatého Mikuláše. To se pak cítím nejvíce doma a vracím se do svého dětství,“ říká Kristina Sigurdssonová.
